Možná znáte teorii, že na zahradě Vám vyrostou ty byliny, které zrovna potřebujete. Loni bylo černohlávku (prunella vulgaris) pomálu, ale letos obsadil celou velkou plochu trávníku před domem i okolo skleníku. A tak mi to samozřejmě nedalo a šla jsem se s ním blíže seznámit. Jak jsem tak trhala temně fialové hlavičky, najednou mi to došlo… Černohlávek je věrný svému jménu, představuje energii přijetí svých stínů, připuštění faktu, že kde je světlo, je i stín, existenciálního přijetí našich temných koutů a sklepení naší duše… bez jejichž existence bychom nemohli vyjít vstříc světlu a slunci. Od začátku roku jsem právě v tomto procesu, nořím se do bahýnka zapovězených pocitů, svých slabostí, závislostí a strachů. Čím se nořím hlouběji k poznání toho, že symbol jin jang není jenom harmonický obrázek, ale obraz veškerého života, hodně se mi ulevuje. Možná už dokážu opatrně říct: miluju Tě i když jsi líná, tvrdohlavá, nedotahuješ věci do konce a občas lžeš…

Jakmile drobné květy černohlávku proschly v podkroví, ponořila jsme se do tvoření nového šperku a vznikla osvobozující černorůžová kombinace:

Brána duše

Černohlávek – přijetí stínů, odevzdání
Máta – uvolnění, plynutí, lehkost
Topolovka – jasný záměr, směřování, rovnováha
Růženín – láska, soucit, citlivost

Takové malé připomenutí, že tady jsme na planetě Zemi a černá není bílá a bílá není černá, i když dohromady tvoří celek. A že cesta z lidského utrpení vede skrze žití vlastní celistvosti a opravdovosti, což rozhodně neznamená, že je člověk dokonalý. Samozřejmě to neznamená ani to, že budu celé dny ležet na gauči a říkat, že jsem prostě od přírody líná, a nedá se s tím nic dělat. Celistvost pro mě představuje, že vím kdo jsem, tudíž znám vše i ty temné stránky svojí bytosti a můžu s tím nakládat.
Nefunkční vzorce a přesvědčení, které nám brání vnímat a žít náš plný potenciál a tvořit si naplněný a šťastný život, se odlupují jako slupky cibule. Dříve jsem měla utkvělou představu, že jednoho dne – už velmi brzy:-), cibule zmizí a bude prostě hotovo. Všechno bude „úžový“ a Kristýna svatá. Jsem ráda, že v poslední době, se mi z tohoto cíle podařilo slevit a proces loupání a toho, že se vždy objeví další, ať už jemnější či drsnější slupka, mě uklidňuje. Je to cesta, je to život. Občas mě přepadá tetelivá radost z toho, že jsem prostě naživu.

Hodně se mi teď vrací jeden z mých nejoblíbenějších citátů, kterému přezdívám patent na život. Je od sv. Františka z Asissi:

„Bože, dej mi sílu, abych změnil to, co změnit mohu, a dej mi klid, abych přijal to, co změnit nemohu. A dej mi moudrost, abych obojí dokázal rozeznat.“ Amen Františku, tak to jsi zabil (jak říká moje starší dcera). Takže nebuďme na sebe tvrdí, laskavost je klíč! A především ta k sobě… jo připomínám si to každý den:-)

Pokud Tě černohlávek také chytil za srdíčko, napiš mi o šperk, který Tě může podpořit na tvojí cestě temnými kouty za svobodou a světlem. Výhoda je, že tuto připomínku máš pak pořád u sebe. Klidně mi napiš i jak to máš ty s celistvostí, jaké cestičky z nefunkčních přesvědčení fungují Tobě?

Jinak černohlávek je také fajn bylinka na záněty v ústní dutině, odvar se používá jako kloktadlo. Podle výzkumů působí proti herpes viru (tedy dá se použít na opary). Podle čínské medicíny souvisí s drahou plic, takže dobře funguje i při respiračních onemocněních.

Zajímají Tě další kombinace bylinkových šperků, mrkni do galerie.